Vedení školy

Written by Gábina.

 

    

Gabriela Braunerová

majitelka, CEO a lektorka jazykových kurzů

            Gabriela Braunerová je nynější majitelka a CEO „Jazykového centra Bučovice a Slavkov u Brna“. Těžištěm jejího zájmu je moderní didaktika a metodika výuky cizích jazyků. Může se pochlubit více než patnáctiletou zkušeností v oblasti cizojazyčného vzdělávání jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Za svou nejcennější pedagogickou zkušenost považuje dvouleté odborné studium v Austrálii spojené s učitelskou praxí na tamějších školách. Je držitelkou certifikátu TESOL, který je nejhodnotnější výchozí kvalifikací pro učitele cizích jazyků jak pro výuku dospělých, tak i dětí. Dále také úspěšně složila zkoušky IELTS a EAP (akademická angličtina). Její silnou stránkou je schopnost sestavit krátkodobé i dlouhodobé kurzy tak, aby šly ruku v ruce s přípravou na mezinárodní zkoušky všech typů.

            Již během svého studia na Karlově Univerzitě v Praze pracovala jako lektorka pro jazykové školy. Další cenné zkušenosti získala během tříletého pobytu ve Španělsku, kde se nejen studovala španělský jazyk, ale opět se také realizovala jako lektorka angličtiny v soukromé kanadské jazykové škole The Kermode Canadian Centre, kde se zaměřovala hlavně na výuku dětí. Ve spolupráci s touto jazykovou školou nadále úspěšně pokračuje.

            Gabriela Braunerová je nejen organizátorkou, ale i lektorkou letního kempu angličtiny pro děti pod názvem „Summer Camp“ Tento jazykový tábor se uskutečňuje každoročně začátkem letních prázdnin. Díky zahraničním lektorům je kladen důraz na komunikativní složku výuky a rozvoj schopnosti žáků komunikovat v autentických situacích běžného denního života. Tento model letních jazykových setkávání zakotvila i u nás, jelikož v něm viděla možnost, jak u dětí zvýšit zájem o cizí jazyk neformální cestou. Velký zájem o „Summer Camp“ i následný nárůst počtu studentů v průběhu školního roku její vizi potvrdil.

            Další oblastí jejího zájmu je organizace výměnných jazykových pobytů ve Španělsku. Její vášní je cestování a do širokého inventáře navštívených zemí patří mimo jiné také Brazílie, kde vykonávala 6 měsíců lektorskou či Jižní Korea, kde byla jejím hlavním těžištěm observační složka jazykové výuky. Gabriela je otevřená osobnost, ráda poznává nové lidi a snaží se o aktivaci pozitivního myšlení a motivaci při výuce i studiu cizích jazyků.

Její specializace: výuka anglického a španělského jazyka všech věkových kategorií, akademická angličtina, příprava k mezinárodním zkouškám a maturitě, moderní didaktika a metodika výuky cizích jazyků se důrazem na motivační složku.

              

 

ROHOVOR S MAJITELKOU A CEO JAZYKOVÉHO CENTRA BUČOVICE GABRIELOU BRAUNEROVOU

Proč je tak důležité umět alespoň jeden cizí jazyk?

Je všeobecný fakt, že znalost anglického jazyka již dnes začíná patřit k celkové gramotnosti. Učení se cizímu jazyku určitě přispívá k vlastnímu obohacení života. Všichni jistě známe české přísloví „Kolik umíš jazyků, tolikrát jsi člověkem“. Osvojení cizího jazyka probíhá nejen na úrovni slovní zásoby a gramatiky, ale samozřejmě také kultury země vyučovaného jazyka. Student tím získá další rozměr, otevře se mu nový svět. Nejde tedy pouze o možnost využití znalosti cizího jazyka ve škole či zaměstnání.

Jak jste zmínila, jedno z hlavních zaměření JCB je výuka cizích jazyků pro děti. V čem se nejvíce liší výuka dětí od výuky dospělých?

Mimo aktivní využití didaktických poznatků posledních let je nejdůležitější složkou výuky motivace a aktivace lektorem.Jde o to, dětem zprostředkovat, že se nejedná pouze o teoretické a strohé učení, ale něco praktického a živého, co se odehrává i mimo vyučovací místnost – tedy něco pro co najdou využití i v ostatních aspektech svého života. U předškolních dětí jde hlavně o to, aby jazyková výuka měla také zábavnou složku. Podpůrné jsou zde aktivity, které děti již rády mají jako písničky, hry, pohyb, pohádky, výtvarná tvorba atd.

Můžete nám něco říci k tendencím ve vývoji jazykového vzdělávání? Jakou metodiku si při výuce jazyků vybralo JCB?

Vývoj metodiky jazykového vzdělávání se pohybuje směrem od „biflování“ gramatiky a slovíček k rozvoji komunikačních schopností studenta přímo v autentických situacích. Zvolili jsme tedy moderní výuku komunikativní metodou, která právě tyto aspekty zohledňuje. Důraz se klade převážně na schopnost domluvit se, než na schopnost vytvářet bezchybné věty. Učitel pouze stroze nevysvětluje novou látku, ale podporuje u studentů schopnost pochopit pravidla a zákonitosti cizího jazyka. Žádná supermetoda jako často propagované učení ve spánku atd. nenaučí nikoho jazyk sama od sebe, u každé je nutno studovat.

Jakou roli hraje při výběru jazykové školy cena? Je kritérium nejnižší ceny vhodné při výběru kvalitní jazykové školy?

Pokud to se zájmem o jazykovou výuku myslíme vážně, neměli bychom volit jazykovou školu pouze na základě nízké ceny. Za kvalitní jazykové služby se dnes náležitě platí. Pokud je kurz podezřele levný, bývá v tom většinou nějaký háček - jako nekvalifikovaní učitelé, absence kontroly výuky vedením školy, náboženský nebo jiný podtext výuky hodin atd. Při výběru jazykového kurzu se také hlavně zaměřte na to, aby vám vyhovoval svou strukturou, svým zaměřením a úrovní pokročilosti.

Jaká další kritéria při výběru jazykové školy bychom měli zohlednit?

První kritérium je u studentů především výběr lokality, jelikož dojíždění ze vzdálenějšího bydliště se nevyplácí z časového i finančního hlediska a pro studenty je často demotivující.

U firemních kurzů toto dilema dojíždění odpadá, jelikož lektor může docházet také přímo do firmy. Velkou roli při výběru vhodného kurzu hraje také počet studentů ve skupině. Obecně se doporučuje maximální počet 12 studentů v kurzu. My jsme se ale rozhodli věnovat se našim klientům intenzivněji a stanovili jsme si maximální počet studentů v našich kurzech na 6 až 7. Pro efektivní a rychlý jazykový rozvoj to považujeme to za velmi podstatné. Dále je dobré se informovat o vybavenosti jazykové školy - a to nejen technické, zda je využíván projektor, CD-přehrávač, počítač atd., ale i třeba zda jsou učební materiály v ceně nebo jestli je dostatečně vybavená knihovna.

Co doporučujete studentům na začátku výuky? Co je předpokladem pro úspěšné studium?

Ze strany studentů za nejdůležitější pokládám vlastní motivaci a píli věnovat se výuce nejen s jazykovým lektorem v rámci kurzu, ale i doma. Když se opravdu chce, ono to také opravdu jde. Ze strany jazykové školy se jedná převážně o výběr kvalifikovaného a zkušeného lektora a vhodných výukových materiálů. Na dřívější zdůrazňování talentu jako předpokladu studentovy osobnosti se již dnes nahlížíme jinak. Často jsme se setkávali s názory studentů typu „Nemám na jazyky talent“ nebo „Jsem již na to příliš starý“. Dle mého názoru žádné zvláštní talentové předpoklady zapotřebí nejsou, to pouze v případě, že se cizích jazyků chcete naučit deset.

Je možné se naučit cizí jazyk, aniž by člověk žil, pracoval či studoval v zemi, kde se jím mluví?

Ano, jsem o tom přesvědčená. Velká část mých přátel a známých nepobývali v anglicky mluvících zemích nikdy či velmi zřídka, ale úroveň jejich angličtiny je velmi vysoká. Cestování, jazykové stáže nebo delší pobyt v dané zemi samozřejmě osvojení cizího jazyka značně usnadní, nikdy to ale nepůjde samo od sebe – člověk se vždy musí aktivně učit. Lidé, kteří nemají možnost vycestovat, se dnes mohou obklopit cizím jazykem i ve své rodné zemi.

Věnujete se také výuce angličtiny a španělštiny. Proč jste si vybrala právě tyto jazyk, co se vám na nich líbí?

Anglický jazyk pro mě byl zpočátku klíčem i přístupem k porozumění anglickým textům oblíbené hudby, filmů a knih anglicky hovořících autorů. Proto jsem zpočátku přirozeně inklinovala k angličtině. Moje láska k cestování mi umožnila poznat kulturu a jazyky cizích zemí. Moje dlouhodobé pobyty např. V Austrálii, Brazílii či Španělsku jsem mohla propojit se svým jazykovým rozvojem a navštěvovat nejen místní jazykové kurzy, ale se také detailně seznámit s organizační složkou jazykových institucí. Postupně jsem takto získala vhled do výuky jazyků jako takové, především v oblasti didaktiky a metodiky. Tyto skutečnosti vyústily v mé přání provozovat vlastní jazykovou školu a jeho následné uskutečnění. Z koníčku se tedy postupně stala neoddělitelná profesní součást mého života. Jazyky mě tedy pouze nejen živí, ale využívám je jako prostředek denní komunikace a v nemalé míře také zábavy.