Blog JCB
Rozhovor s majitelkou
Rozhovor s majitelkou JCB Gabrielou Braunerovou
V roce 2016 se Gabriela Braunerová umístila na třetí příčce v anketě podnikatelka roku okresu Vyškov v kategorii fyzických osob se zaměstnanci díky vedení Jazykového centra Bučovice.
Je všeobecným faktem, že znalost anglického jazyka již dnes začíná patřit k celkové gramotnosti. Učení se cizímu jazyku určitě přispívá k vlastnímu obohacení života. Všichni jistě známe české přísloví „Kolik umíš jazyků, tolikrát jsi člověkem“. Osvojení cizího jazyka probíhá nejen na úrovni slovní zásoby a gramatiky, ale samozřejmě také kultury země vyučovaného jazyka. Student tím získá další rozměr, otevře se mu nový svět. Nejde tedy pouze o možnost využití znalosti cizího jazyka ve škole či zaměstnání.
Mimo aktivní využití didaktických poznatků posledních let je nejdůležitější složkou výuky motivace a aktivace lektorem. Jde o to, dětem zprostředkovat, že se nejedná pouze o teoretické a strohé učení, ale něco praktického a živého, co se odehrává i mimo vyučovací místnost – tedy něco pro co najdou využití i v ostatních aspektech svého života. U předškolních dětí jde hlavně o to, aby jazyková výuka měla také zábavnou složku. Podpůrné jsou zde aktivity, které děti již rády mají jako písničky, hry, pohyb, pohádky, výtvarná tvorba atd.
Můžete nám něco říci k tendencím ve vývoji jazykového vzdělávání? Jakou metodiku si při výuce jazyků vybralo JCB?
Vývoj metodiky jazykového vzdělávání se pohybuje směrem od „biflování“ gramatiky a slovíček k rozvoji komunikačních schopností studenta přímo v autentických situacích. Zvolili jsme tedy moderní výuku komunikativní metodou, která právě tyto aspekty zohledňuje. Důraz se klade převážně na schopnost domluvit se, než na schopnost vytvářet bezchybné věty. Učitel pouze stroze nevysvětluje novou látku, ale podporuje u studentů schopnost pochopit pravidla a zákonitosti cizího jazyka. Žádná supermetoda jako často propagované učení ve spánku atd. nenaučí nikoho jazyk sama od sebe, u každé je nutno studovat.
Pokud to se zájmem o jazykovou výuku myslíme vážně, neměli bychom volit jazykovou školu pouze na základě nízké ceny. Za kvalitní jazykové služby se dnes náležitě platí. Pokud je kurz podezřele levný, bývá v tom většinou nějaký háček – jako nekvalifikovaní učitelé, absence kontroly výuky vedením školy, náboženský nebo jiný podtext výuky hodin atd. Při výběru jazykového kurzu se také hlavně zaměřte na to, aby vám vyhovoval svou strukturou, svým zaměřením a úrovní pokročilosti.
První kritérium je u studentů především výběr lokality, jelikož dojíždění ze vzdálenějšího bydliště se nevyplácí z časového i finančního hlediska a pro studenty je často demotivující. U firemních kurzů toto dilema dojíždění odpadá, jelikož lektor může docházet také přímo do firmy. Velkou roli při výběru vhodného kurzu hraje také počet studentů ve skupině. Obecně se doporučuje maximální počet 12 studentů v kurzu. My jsme se ale rozhodli věnovat se našim klientům intenzivněji a stanovili jsme si maximální počet studentů v našich kurzech na 6 až 7. Pro efektivní a rychlý jazykový rozvoj to považujeme to za velmi podstatné. Dále je dobré se informovat o vybavenosti jazykové školy – a to nejen technické, zda je využíván projektor, CD-přehrávač, počítač atd., ale i třeba zda jsou učební materiály v ceně nebo jestli je dostatečně vybavená knihovna.
Ze strany studentů za nejdůležitější pokládám vlastní motivaci a píli věnovat se výuce nejen s jazykovým lektorem v rámci kurzu, ale i doma. Když se opravdu chce, ono to také opravdu jde. Ze strany jazykové školy se jedná převážně o výběr kvalifikovaného a zkušeného lektora a vhodných výukových materiálů. Na dřívější zdůrazňování talentu jako předpokladu studentovy osobnosti se již dnes nahlížíme jinak. Často jsme se setkávali s názory studentů typu „Nemám na jazyky talent“ nebo „Jsem již na to příliš starý“. Dle mého názoru žádné zvláštní talentové předpoklady zapotřebí nejsou, to pouze v případě, že se cizích jazyků chcete naučit deset.
Ano, jsem o tom přesvědčená. Velká část mých přátel a známých nepobývali v anglicky mluvících zemích nikdy či velmi zřídka, ale úroveň jejich angličtiny je velmi vysoká. Cestování, jazykové stáže nebo delší pobyt v dané zemi samozřejmě osvojení cizího jazyka značně usnadní, nikdy to ale nepůjde samo od sebe – člověk se vždy musí aktivně učit. Lidé, kteří nemají možnost vycestovat, se dnes mohou obklopit cizím jazykem i ve své rodné zemi.
Anglický jazyk pro mě byl zpočátku klíčem i přístupem k porozumění anglickým textům oblíbené hudby, filmů a knih anglicky hovořících autorů. Proto jsem zpočátku přirozeně inklinovala k angličtině. Moje láska k cestování mi umožnila poznat kulturu a jazyky cizích zemí. Moje dlouhodobé pobyty např. V Austrálii, Brazílii či Španělsku jsem mohla propojit se svým jazykovým rozvojem a navštěvovat nejen místní jazykové kurzy, ale také se detailně seznámit s organizační složkou jazykových institucí. Postupně jsem takto získala vhled do výuky jazyků jako takové, především v oblasti didaktiky a metodiky. Tyto skutečnosti vyústily v mé přání provozovat vlastní jazykovou školu a jeho následné uskutečnění. Z koníčku se tedy postupně stala neoddělitelná profesní součást mého života. Jazyky mě tedy pouze nejen živí, ale využívám je jako prostředek denní komunikace a v nemalé míře také zábavy.
Rozhovor vedla Bc. Adéla Lajtkepová, obor filologie a učitelství MU.